2. PRIMÁRNÍ A SEKUNDÁRNÍ INFORMACE

Každý archivní dokument se skládá z více forem informací. Některé mohou být považovány za primární informace. Ty zahrnují zjevně slyšitelný nebo viditelný časový obsah, tj. zvukové nebo obrazové signály. Jiné formy informací mohou být považovány za sekundární, protože mají kontextovou nebo podpůrnou roli pro primární informace. Mohou například obsahovat informace o obsahu (například napsané na fyzickém nosiči), informace o nosiči samotném nebo u videa, časový kód vložený do streamu videa.

Jak primární, tak i sekundární informace tvoří součást audiovizuálního dokumentu, ať už jsou součástí nosiče nebo souboru. Relativní význam těchto dvou skupin se bude lišit v závislosti na obsahu, druhu nosiče a potřebách uživatelů, jak současných, tak budoucích. Sekundární informace se však stávají rozhodujícím faktorem při autentizaci primárních informací přenášených z jiného formátu nosiče nebo potenciálním zdrojem pro další analýzy nebo výzkum. Sekundární informace mohou být přítomny v digitálním obsahu ve formě souboru nebo v obsahu fyzického nosiče. Pokud je obsah ve formě souborů převeden na jiný formát nebo pokud je obsah zaznamenaný na nosiči převeden do formátu souboru, je třeba věnovat pozornost uchování sekundárních informací. Minimální kombinace primárních a sekundárních informací je nezbytná pro zachování trvale udržitelné podstaty dokumentu a archiv je povinen tuto kombinaci informací explicitně definovat prostřednictvím pečlivé analýzy skutečného a potenciálního využití, jakož i etických, právních nebo jiných institucionálně předepsaných aspektů.

Poznámka:

Veškerá metadata mohou být považována za sekundární informace, včetně dat umožňujících aktivaci přístroje, která umožňují specifické funkce, jako jsou například DVD menu nebo funkce videohry.

Co se týká videa, často je používán termín doplňující či přidružená data k popisu např. časového kódu, titulků a dalších informací, která přímo nepředstavují obraz a zvuk.

Fyzické nosiče mohou být často považovány za významné kulturní předměty samy o sobě, například hromadně vyráběné zvukové desky a měla by být brána v úvahu i vědecká a kulturní hodnota jejich originálních obalů a štítků.

Vědci mohou nalézt sekundární informace zvláštního významu obsažené v časových kódech, protože mohly poskytovat návod pro editační procesy televizního producenta.

Při digitalizaci filmu je z důvodů autenticity důležité digitalizovat všechny informace zapsané nebo zaznamenané na filmu před i po základních snímcích, včetně geometrie vodicích otvorů, a to buď jako součást uchovávané kopie, nebo alespoň ve formě metadat.