3. NESTABILITA A RIZIKO POŠKOZENÍ AUDIOVIZUÁLNÍCH NOSIČŮ
U tradičních papírových a filmových dokumentů je dlouhodobé uchování původního nosiče s několika výjimkami obecně možné. Tištěný nebo ručně psaný text stejně jako filmové dokumenty mohou zůstat pro člověka plnohodnotně čitelné i když jsou poškozeny, zatímco nepřetržitý časový charakter audiovizuálních dokumentů znamená, že jakýkoli zásah do celistvosti dokumentu povede ke ztrátě informací.
Audiovizuální nosiče jsou navíc zpravidla citlivější na poškození způsobené špatným zacházením, špatně udržovaným zařízením nebo špatným skladováním než tradiční textové dokumenty. Mnoho audiovizuálních nosičů, zejména magnetických záznamů, vinylových desek na omezené použití a nitrátových povrchů filmů mají relativně krátkou životnost vzhledem k jejich fyzickému složení. Zatímco písmo má vysoký stupeň trvanlivostii, který uchovává textové dokumenty často čitelné i v poškozeném stavu, audiovizuální dokumenty kopírují fyzickou podstatu procesů: jejich trvanlivost je nízká, protože každý detail představuje potenciální informaci, která musí být uchována, což vyžaduje nejvyšší možné standardy integrity.
Tyto faktory vedly k rozvoji široké škály osvědčených postupů pro skladování a čištění nosičů a pro přenos jejich obsahu do digitálních souborů. Pasivní uchování je podrobně popsáno v IASA-TC 05: Manipulace a skladování nosičů zvukových a obrazových záznamů.
Vzhledem k vysoké hustotě informací jsou digitální nosiče obecně více ohroženy ztrátou informací při poškození než analogové nosiče. Očekávaná životnost se týká zejména paměťových médií používaných ve většině počítačových systémů pro ukládání a správu dat. Jejich životnost je obecně krátká - od tří do deseti let - kvůli kombinaci zastarávání systémů i formátů úložných médií, a také rizikům spojeným s vysokou hustotou dat přenášených datovými paměťovými médii.
Poznámka:
Vysoká hustota dat a riziko ztráty dat jsou obzvláště problémem pro nosiče digitálních videí, která obsahují napařovanou kovovou vrstvu (ME).
Úroveň ohrožení nosiče je částečně závislá na jeho odolnosti vůči rozpadu nebo poškození. Také závisí na podmínkách skladování, za kterých je nosič uchováván, na kvalitě a údržbě přehrávacího zařízení a na odborných dovednostech toho, kdo s ním manipuluje.
Digitální nosič selže bez varování a bez slyšitelných nebo viditelných stop postupné degradace, které se projevují u analogových nosičů. Poškození logické struktury digitálního nosiče může také způsobit nepřístupnost k jeho obsahu.
