9. UCHOVÁNÍ NOSIČŮ A PŘEHRÁVACÍCH SYSTÉMŮ PO PŘENOSU

V budoucnu může technologický vývoj umožnit lepší získávání informací z fyzických audiovizuálních nosičů. Podobně mohou nová zjištění výzkumu nebo metodologie umožnit uživatelům identifikovat dodatečné sekundární informace na původních nosičích.

Vzhledem k tomuto potenciálu ke zlepšení v získávání informací nelze převody primárních a sekundárních informací z formátů na bázi nosičů nutně považovat za definitivní. Původní fyzické nosiče a vhodné přehrávací vybavení musí být proto zachováno po digitalizaci jejich obsahu kdykoli je to možné.

Je však možné, že degradace nosiče, technologická zastaralost a vlastní náklady na digitalizaci zabrání dalšímu pokusu. Veškeré převody musí proto v době provedení probíhat podle nejvyšších standardů.

Poznámka:

Původní analogové nosiče zvuku mohou obsahovat sekundární informace, které nespadají do kmitočtového rozsahu primárních informací a které mohou napomoci při odstraňování nepřesností v původním záznamu. Většina současných technologií přenosu vede k nenahraditelné ztrátě těchto informací. Například pro analogovou magnetickou zvukovou pásku mohou být informace o kolísání rychlosti (wow & flutter) zjištěny ve změnách reprodukované frekvence zkreslení, AC stop nebo šumu pozadí. Procesy, které mohou tyto informace použít k opravě primárních informací, jsou nyní k dispozici a mohou se stát součástí budoucích procesů přenosu.

Dalším nedávným zlepšením technologie přenosu zvuku je bezdotykové optické skenování primárního obsahu z mechanických nosičů zvuku. Osvědčené postupy ještě nebyly vyvinuty, avšak věnujte pozornost poznámkám v kapitole 10.